Jak nejlépe skladovat palivové dřevo?
Nakoupily jsme palivové dřevo a přemýšlíme jak ho uskladnit. Někomu to přijde malicherné to řešit do hloubky, ale to je velká chyba. Ve společnosti koluje mnoho mýtu a "tipů a triku" jak na to, ale některými si můžeme spíše víc uškodit. Pojďme se na to podívat bedlivěji.
Palivové dřevo by mělo být suché, vlhkost okolo 20-25 % je optimální pro topení. Pokud má dřevo vyšší vlhkost, část energie kterou bychom přeměnily na teplo se spotřebuje na "dosušení dřeva". Pokud má dřevo zase příliš malou vlhkost, např. z umělého dosušení, dřevo hoří velmi rychle a většina energie se uvolní naráz, takže dřevo shoří mnohem rychleji a udělá naráz velké teplo. To se nelíbí jak nám, protože se topení špatně reguluje, tak i kamnům, které se mohou přetápět.
Jak dřevo vlastně nejlépe schne?
V průvanu. Jednoduchá odpověď a rada, ale z valné většiny není dodržena. Aby dřevo co nejlépe vyschlo, musí kolem něj proudit vzduch. Pro dřevo je důležité, aby se z něj uvolnila vázaná voda a ta se nejlépe uvolní neustálým profukováním.
Pro nás to znamená, že dřevo musíme nejlépe uložit na co nejširší možné mezery. Čím větší, tím lepší. Je jasné, že mnohdy to nejde kvůli omezené kapacitě, ale opravdu se dřevem nehrajeme tetris. Dřevo je potom na sobě příliš na těsno a špatné se odvádí odpařená vlhkost.
Pokud máme dřevník, snažíme se dodržet mezery ze všech stran. Na podlahu si například dáme paletu a ta nám vytvoří mezeru, kudy může proudit vzduch. Stejný princip se snažíme dodržet i od zdí.
Když už jsme v tom skládání, snažíme se dřevo ukládat tak, aby nám kůra vždy směřovala k zemi. Vlhkost se odpařuje směrem nahoru a touto drobností pomůžeme dřevu s odvodem přebytečné vlhkosti.
Pro nás to znamená, že dřevo musíme nejlépe uložit na co nejširší možné mezery. Čím větší, tím lepší. Je jasné, že mnohdy to nejde kvůli omezené kapacitě, ale opravdu se dřevem nehrajeme tetris. Dřevo je potom na sobě příliš na těsno a špatné se odvádí odpařená vlhkost.
Pokud máme dřevník, snažíme se dodržet mezery ze všech stran. Na podlahu si například dáme paletu a ta nám vytvoří mezeru, kudy může proudit vzduch. Stejný princip se snažíme dodržet i od zdí.
Když už jsme v tom skládání, snažíme se dřevo ukládat tak, aby nám kůra vždy směřovala k zemi. Vlhkost se odpařuje směrem nahoru a touto drobností pomůžeme dřevu s odvodem přebytečné vlhkosti.
Pokud dřevník nemáme a skládáme dřevo někam na zahradu, platí stejné zásady.
Zakrývání dřeva
Všeho moc škodí. To je potřeba si uvědomit. Je důležité mít na paměti, že dřevo schne a odvádí přebytečnou vlhkost. My se mu snažíme co nejvíce pomoci. Proto dřevo zastřešujeme pouze z vrchní strany. Opět se snažíme dodržet mezeru mezi dřevem a plachtou, pomůžeme si například opět paletou, která nám prostor vymezí.
Rozhodně dřevo nebalíme do plachty jako vánoční dáreček! Vlhkost potom se potom nemá kudy dostávat ven a zůstává pod plachtou a způsobuje hnilobu. U náchylných typů dřevin (buk, habr, bříza) by na nás po pár letech mohlo čekat nemilé překvapení a místo suchého dřeva by jsme měli dřevo už dávno shnilé.
Někteří lidé argumentují, že to dělají proto, aby na dřevo nenapršelo.
Není to potřeba. Pokud by na dřevo přeci jen napršelo, jedná se jen o vodu volnou a ta vysychá velmi velmi rychle. Nemusíte se tedy občasného deště vůbec bát. U některých dřevin se to přímo doporučuje, např. dub kvůli vyplavení tříslovin.